Sedmihradský honič

(Erdelyi kopo)

Povaha plemene

Tito psi mají svůj samostatný úsudek, jsou velmi inteligentní a také iniciativní. Nejdůležitějším povahovým rysem sedmihradského honiče je ale neoblomná vytrvalost a nezlomitelný lovecký pud. Na druhé straně jsou zástupci tohoto plemene nesmírně přátelští, oddaní a jejich vztah k lidem, dětem, ale i ostatním psům je skvělý. Jeho výchova vyžaduje trochu trpělivosti, ale není vysloveně těžká. Výcvik sedmihradského honiče může stavět na vysoké inteligenci těchto psů, musí však být rovněž trpělivý a nikoli tvrdý.

Popis sedmihradského honiče

Psi plemene sedmihradský honič jsou vyšší nebo nižší, ale vždy silní psi atletického vzezření bez náznaku hrubosti a přílišné mohutnosti. Srst sedmihradského honiče je krátká a září vysokým leskem. Přípustné barvené variety plemene – vyšší typ těchto psů má základní černou barvu srsti ve spojení s tříslovými a někdy také bílými znaky. Nižší psi plemene mají základní barvu srsti červenohnědou s bílými znaky.

Kohoutková výška tohoto psa je buď  v rozmezí 55 – 65 cm nebo v rozmezí 45 – 50 cm v závislosti na výškovém typu. Tělo sedmihradského honiče má čtvercový formát s rovnou hřbetní linií. Ocas je nasazený nízce, je dlouhý a psi tohoto plemene ho nosí ve vztyčené poloze. Končetiny jsou rovné a víceméně rovnoběžné. Hlava je spíše dlouhá a úzká, čenich má zcela rovný hřbet. Uši jsou poměrně krátké a svěšené, oči sedmihradského honiče jsou oválného tvaru a střední velikosti.

Základní péče o psa

Srst tohoto plemene není na údržbu náročná a je dosti hustá a silná, aby sedmihradský honič mohl pobývat venku. Podmínkou takového odchovu je ale dostatečný a pravidelný kontakt psa s jeho pánem a jeho rodinou. Základní součástí chovu tohoto plemene je ale větší než velké množství  každodenního pohybu. Sedmihradský honič potřebuje opravdu dlouhé procházky s možností běhání, skákání nebo i plavání.

Sedmihradský honič  potřebuje volný pohyb. Jeho lovecký instinkt však vždy zůstane silnější než pouto, které si k vám pes vytvoří. Proto je zároveň naprosto nezbytný dobrý výcvik a možnost volného pohybu pouze na místě, kde pes nemůže způsobit škodu.

Především z těchto důvodů je tento pes v Maďarsku – tedy v zemi svého původ – chován výhradně jako lovecký pes, sedmihradského honiče proto není možné doporučit jako běžného rodinného psa.

Historie plemene sedmihradský honič

Domovinou plemene Erdelyi kopo jsou Západní Karpaty a Transylvánské Alpy – této oblasti se často říká Sedmihradsko a dotud také jméno plemene v překladu – Sedmihradský honič.

Plemeno Erdelyi kopo se postupným šlechtěním vyčlenilo od původních ras žijících na tomto území – byli to psi honiči, lovci i obranáři. K tomuto cílenému šlechtění došlo na popud šlechty, která postrádala psy vhodné do skutečně složitého horského terénu. Hledala psy vytrvalé a velké pro lov medvědů, vlků a jelenů i psy menšího vzrůstu pro lov lišek a zajíců.

Výsledkem byly dvě variety plemene Erdelyi kopo – vysokonozí a nízkonozí psi. Chov tohoto plemene však během let téměř zanikl, naštěstí byl ale v roce 1968 obnoven.

VIDEA plemene sedmihradský honič

Pro videa s plemenem sedmihradský honič klikněte ZDE